Vypořádání spoluvlastnictví
Věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků. Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.
Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávnění a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. O hospodaření se společnou věci rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud.
Při převodu spoluvlastnického podílu mají spoluvlastníci předkupní právo, kromě případů převodu na osoby blízké. Kdo je osoba blízká stanoví § 116 občanského zákoníku. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Judikatura se přiklání k širšímu pojetí, kdy pod osobu blízkou zahrnuje za určitých okolností i osoby právnické. Jedná se o realizaci předkupního práva spoluvlastníků při vkladu při vkladu spoluvlastnického podílu do kapitálu obchodní společnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1836/2003).
Spoluvlastnictví je častou formou vlastnění nemovitostí. Ne vždy jsou vztahy mezi spoluvlastníky ideální. Nevýhodou spoluvlastnictví může být skutečnost, že každý spoluvlastník je zároveň omezen vlastnickým právem jiného vlastníka, což v praxi přináší celou řadu komplikací. Vzájemné vztahy nakonec mohou vést ke zrušení spoluvlastnického vztahu.